(C) Brtnický okrašlovací spolek ZEIDLER 2013-2019
Home
Historie obce
Naše činnost
Památky
Kalendář
O nás
Kontakt
Donation
Výzvy
Historie obce
Nejstarší osídlení je doloženo již z mladší doby kamenné. Další osídlení této oblasti je známo až z doby po roce 1084 kdy při německé kolonizaci byly založeny sousední Mikulášovice. Některé prameny však uvádějí i časné slovanské osídlení z 8.století. První písemná zmínka o Brtníkách pak pochází z roku 1116, kdy zde Petr Berka založil velké včelařství zvané Zeidelweide.

Původní německé označení Brtníků doznalo v průběhu času mnoha změn, udává se Zeitler, Zeidtler, Zeydler, Czydeler či Zeideler. Zeidler znamenal ve staré němčině včelař. Někdy kolem roku 1560 byla na území Brtníků založena osada Panský (Herrnwalde) a v 17. století osada Zahrady (Gärten). Roku 1712 se Brtníky staly samostatnou farností a od roku 1716 měly barokní kostel sv. Martina – pýchu obce a jejích obyvatel. Kostel bohužel po roce 1945 zchátral roku 1975 byl odstřelen.

Největšího rozmachu vyjádřeného i počtem žijících obyvatel dosáhly Brtníky v první polovině 19. století, kdy při sčítání lidu přesáhl počet obyvatel 2000. Následně dle evidence počet obyvatel klesal. Zdrcující vliv měly obě světové války, kdy po druhé světové válce se obec téměř vylidnila.

Snaha obnovit v obci život v prvních poválečných letech však přilákala do regionu řadu dobrodruhů a často i pochybných exitencí. Celkový úpadek průmyslu i zemědělství vedl k tomu, že podstatná část objektů v průběhu času schátrala či byla úmyslně zničena, bohužel tento trend pokračuje o v posledních létech, kdy lehlo popelem několik domů, včetně fary. O obnovu, jak se zdá, nemají majitelé zájem.

Brtníky leží v pozoruhodné lokalitě: v blízkosti je rozvodí Severního a Baltského moře, podloží je tvořeno směsicí různorodých hornin - např. Lužického žulového masivu vyvěrajícího na povrch ve formě tzv. brtnické žuly (s výraznou se porfyrickou strukturou, kdy v jemnozrnném živcovém základu masově červené barvy jsou rozptýleny hrubší šedé křemenné krystalky a částečky slídy), dále pískovcové podloží a v neposlední řadě čedičovými a znělcovými sopečnými vývěry (Vlčí Hora).
Odkazy