Památky

Kostel sv. Martina v Brtníkách - v současnosti zcela zničen
Kostel sv. Martina byl vystavěn v letech 1709-16, věž dokončena v r. 1717.
Stavitelem byl Z. Hoffmann z Lipové. Kostel byl obnoven v l. 1858-72,r. 1859
byla rozšířena hřbitovní brána a u vchodu postaveny sochy sv. Martina a Floriána.
Další rekonstrukce probíhala v l. 1884-87. Kostel byl jednolodní, obdélný s
obdélníkovitým, polokruhově ukončeným presbytářem stála obdélníková sakristie
s oratořemi v patře. Kolem presbytáře vedla přízemní krytá chodba s obdélníkovou
předsíní v závěru kostela. Hranolová věž stávala v západním průčelí kostela.
Vnějšek kostela byl členěn dvojicemi lizén a obdélníkovými, segmentem ukončenými
okny. Věž, ve třetím patře polygonální, byla členěna ve spodní části lizénovými
rámci, v horní části oblamovanými lizénami a obdélníkovými polokruhem ukončenými
okny. Věž završovala cibulovitá báň. Presbytář byl sklenut valenou klenbou s lunetami,
závěr konchou s lunetami. Strop v lodi, podvěží a sakristie byly sklenuty křížově.
V kostele stávala trojdílná dřevěná kruchta. Zařízení pocházelo z konce 18. století
a z doby kolem r. 1800. Hlavní oltář z r. 1817 s obrazem od D.J. Kindermanna
z r. 1795 byl zdoben sochami sv. Petra a Pavla. Oltář sv. Jana Nepomuckého pocházel
z doby kolem r. 1800, obraz signovaný "J. Birnbaum" z r. 1840. Dva boční oltáře
z doby kolem 1800 nesly obrazy sv. Anny a Bolestné P. Marie z 19 stol. Kazatelna
byla zdobena luisézním ornamentem a sochami evangelistů. Pocházela z doby kolem
r. 1800 stejně jako varhany a kamenná křtitelnice. Navzdory snahám o alternativní
využití odsvěceného kostela bylo rozhodnuto o demolici. K odstřelu kostela sv. Martina
došlo 18.2.1975 v 11,00 hodin a k dostřelu nezřícené zdi (snad známka vzdoru) s
klenutím ve 12,15 hodin.

Křížová cesta - v současnosti obnovena
Křížová cesta v Brtníkách je umístěna na místě bývalého větrného mlýnu na západním svahu Křížového vrchu. Zde byla roku 1768 místním Bratrstvem Nejsvětější Trojice postavena barokní kaple Nejsvětější Trojice. Křížová cesta, která založená na úpatí vrchu, vznikla jako v pořadí čtvrtá křížová cesta ve Šluknovském výběžku. Přístupovou cestu k vrcholu lemuje 13 výklenkových kaplí vybudovaných v letech 1801-1804. Součástí areálu byla kaple Božího hrobu (jako 14. zastavení) a Getsemanská zahrada se sochami spících apoštolů. Zničená prošla spolu s kaplemi v letech 1998-1999 opravou, kterou iniciovali a zahájili zdejší obyvatelé, a přispěla na ni obec Staré Křečany. Další obnova proběhla v roce 2016-2017.

"Morový" sloup - původně zazděn v rohu garáže
"Morový" sloup, patrně však sloup s obchodní markou, tj. původně světského rázu, s vyznačeným letopočtem 1682 je jednou z nejstarších dochovaných památek, byl původně zazděn v rohu garáže, roku 2016 byl vyjmut a uložen do deponie obce Staré Křečany.

Smírčí kříž - evidovaná kulturní památka
Smírčí kříž - kulturní památka - lidově označovaný jako baba s udávaným letopočtem 1642 nyní před domem č.p. 266 byl snad vystavěn místními jako upomínka na rozčtvrcení zahradníka Engela švédskými vojsky, coby špiona. 2016 byl vyjmut a uložen do deponie obce Staré Křečany. Jedná se o jeden z největších křížů dochovaných v České republice.

Mariánský sloup - evidovaná kulturní památka
V severní části Brtníků při původní cestě stojí na malém ostrohu mariánský sloup s nástroji umučení Krista. Původní socha Piety je nezvěstná. Zapsán jako kulturní památka. V roce 2015 byla statue obnovena po dohledem Národního památkového úřadu místním licencovaným restaurátorem p. Kubištou díky finančním podpoře obce Staré Křečany. Bohužel nově umístěná socha Piety dle pokynu NPU musela být vytvořena dle druhotně osazené sochy z jediné dochované fotografie (původní socha Piety byla nepochybně mnohem kvalitnější a větší, než nepůvodní socha). Sloup je mimořádné kvality a poměrně intaktně dochovaný.

Pruský dům - v současnosti zcela zničen
Pod bývalým kostelem na křižovatce cest stával historický Pruský dům. Tato unikátní dřevěná stavba pocházela z roku 1600 a byla již od počátku 20. století památkově chráněna. Bohužel ji stihl stejný osud jako většinu památek v poválečné době, dům byl rozebrán na palivo. Jeho maketa se údajně dochovala v drážďanském Muzeu lidového umění.

Lovecký zámeček - kulturní památka, v současnosti zcela zničen
Lovecký zámeček nechal v lesích cca 2 km jižně od Brtníků roku 1771 postavit hrabě Franz Wilhelm ze Salm - Reifferscheidtu. Udávaným stavitelem byl Anton Schmiedt z Prahy. Zámek, typické barokní sídlo s několika apartmány, byla jednoduchá obdélná přízemní budova s mansardovou střechou o půdorysu necelých 40m x 16m. Objekt byl zakomponován do zahradnicky upraveného prostředí a ležel v průsečíků několika alejí, probíhajících lesním komplexem. Aleje, které vybíhaly od zámku ve směru hlavních a vedlejších světových stran, tvořily osu parku, který měl podobu osmicípé hvězdy. František Václav Salm-Reifferscheid ji pojmenoval dle dívčího jména své manželky Walburgy (rozené ze Šternberka). V zámku při lovech pobývala rodina majitele a část služebnictva, hosté bydleli ve čtyřech pavilonech u alejí. Severozápadním směrem byla postavena lesovna.
Po roce 1948 byl veřejnosti nepřístupný zámek v majetku Státních lesů. V roce 1971 byl schválen směrný územní plán krajinného celku Brtníky - Doubice, který povolil v bezprostřední blízkosti zámečku výstavbu rekreačního střediska Severočeského ředitelství spojů Ústí nad Labem a dětského tábora. Bývalý park byl nenávratně narušen výstavbou chatek a dalších staveb.

Klingerovy továrny
Roku 1839 založil v Brtníkách Johan Klinger tradiční pletařskou výrobu. Svoji živnost rodina začla v domě č.p. 58, kde i zakladatel dynastie zemřel. Pletené výrobky nejlepší kvality vyráběné rodinou Klingerů v Brtníkách, Mikulášovicích, Křečanech, ale i ve Vídni, byly známy po celé Evropě. Brtníky v té době prožívaly nebývalý rozkvět. Do dnešních dnů se zachovaly vila rodiny (viz dále) a horní pletárna, kterou se podařilo zachránit před připravovanou demolicí.

Železnice
Italskými staviteli byla počátkem 20. století vystavěna železnice, jedna z prvních v regionu, tzv. Severní česká průmyslová dráha. V obci v té době bylo několik velkých továren a dále Brtníky byly vyhlášeným a navštěvovaným letoviskem, což poskytovalo obživu mnoha zdejším obyvatelům. Na obrázku stavba viaduktu přes brtnický potok, v současné době původní krásná mostní konstrukce nahrazena moderní, mnohem nevzhlednější.

Fara
Cca 300 let stará fara s číslem popisným 2 stojící vedle kostela sv. Martina byla bohužel v roce 2012 úmyslně zapálena a dřevěné části lehly popelem. Fara byla prodána a nový majitel ji srovnal se zemí. Foto ukazuje stav po požáru.

Sousoší sv. Jana Nepomuckého a Piety - evidovaná kulturní památka Toto mimořádně kvalitní dílo zcela nečekaně se nacházející v nepřístupně zahradě nechal zhotovit Johann Georg Riedel před rokem 1765. V roce 1786 si dcera tehdejšího majitele hospodářství Johanna Rösslerová objednala restaurování u sochaře Josefa Balzera z Rumburka. Mezi lety 1901-1902 bylo sousoší přesunuto kvůli stavbě železnice. Dílo je neudržované, jeden puti byl kdysi odcizen. Foto z osmdesátých let.

Muka
V obci je lokalizováno bezpočet božích muk a křížků, v různém stavu a nepůvodní poloze. Jejich množství a často i vysoká kvalita díla je překvapivá a lze bez nadsázky říci, že obec Brtníky má jednu z nejvyššíc koncentrací sakrálních památek na počet obyvatel i délku komunikací.

Vila továrníka Klingera
Secesní vila majitele pletařského imperia stojí při hlavní silnici pod bývalým kostelem. Celý komplex budov trpí necitlivými stavebními zásahy současného majitele, v objektech je v současnosti umístěn ústav se sociálními službami. Stav na foto z poválečné doby.